Snad proto, aby nedělaly aerolinie z evropského nebe holubník, vznikla regulace EC 261/2004, stanovující, že od určité délky zpoždění zaviněného leteckou společností existuje nárok na finanční kompenzaci pro cestující onoho zpožděného letu. Pokud vinou dopravce nedoletí člověk do cíle včas, může se těšit úměrně délce zpoždění a vzdálenosti mezi počáteční a cílovou destinací až na šest set eur.
To ovšem pouze v případě, že se jedná o situaci, na niž se zmíněná regulace vztahuje. Tedy o:

• společnost sídlící v některé zemi Evropské unie nebo ve Švýcarsku, v Norsku nebo na Islandu
• let mající start i cíl na tomto území
• let odlétající z tohoto území mimo něj

Pokud tedy dopravce chybuje, musí platit. Ovšem logicky nenese odpovědnost za to, co ovlivnit nemůže, tedy za
– přírodní katastrofu
– špatné počasí
– bezpečnostní situaci
– omezení letového provozu
– nebo stávku zaměstnanců třetí strany
V těchto případech je letecká společnost povinnosti odškodňovat za zpoždění letu zproštěna. A někdy se dopravce pokouší vymlouvat na tyto výjimky i v situacích, kdy je vinen.

A co pak? Co dělat, když aerolinie o důvodu zpoždění lžou či odmítají komunikovat a platit?
Pak člověk může vymáhat to, na co má nárok, a to klidně i soudní cestou. Což je ovšem pro běžného občana dost obtížné, a to z mnoha důvodů, sháněním důkazů počínaje a účastí u vlekoucích se stání konče.
A proto je nejednou lepší dát takovou kauzu právníkům, kteří se na tuto problematiku specializují. Ti dokážou zařídit vše potřebné daleko lépe než laik a bývají mnohem úspěšnější. A mimo to si berou provizi za odvedenou práci pouze v případě, že se jim podaří odškodné z provinilců opravdu vyždímat, takže na tom poškozený nemůže v žádném případě prodělat.
A proto by měl člověk na tuto možnost pamatovat. Aby zbytečně nepřišel o to, nač má nárok, a to jenom proto, že se dopravci nechce platit.