Jedna z nejstarších nemocí

Bakterie, která způsobuje onemocnění leprou, má vlastnost infikovat místa na těle, kde se nachází chladnější kůže a sliznice. Slovo „lepra“ je řeckého původu, a značí chorobu, při níž se loupe kůže, to znamená loupat se.

Jiný název této nemoci, malomocenství, znamená nejspíše, že je při této nemoci poškozen hmat, což tato choroba způsobuje. Už nejstarší zmínku o této nemoci najdeme z období cca 1500 př. n. l. Nejstarší tělesné pozůstatky, které se našly, a které pocházejí nejspíše až ze čtvrtého tisíciletí př. n. l., vykazují zřetelné známky této choroby.

V době Antiky můžeme najít zmínky o tomto onemocnění hlavně ve starověkém Egyptě nebo v Indii. Mnoho zmínek o lepře najdeme též v Bibli, kde je zmiňována ve starém zákoně. O něco později se toto onemocnění rozšířilo po Evropě, kam bylo zavlečeno za křižáckých válek.

V patnáctém století století ji později v Evropě předběhla tuberkulóza, která je způsobována příbuznými bakteriemi.

Lepra byla v minulosti považována za boží trest
V minulosti byli lidé, kteří touto onemocněli, soustředěni a izolováni v leprosáriích. Poslední leprosárium v Evropě se nachází v Rumunsku.
Virus, který toto onemocnění způsobuje, se geneticky od dob středověku nezměnil, jen se pozměnila a omezila příčina šíření nákazy. Tuto nemoc mohou přenášet také divoká zvířata. Jedním z těchto zvířat je například pásovec devítipásý.

Příznaky lepry

Onemocnění bývá převážně bez příznaků. Nejvíce nakažlivá forma této nemoci je onemocnění kůže. V tomto případě se vytvářejí vředy. Může ale dojít k vývoji onemocnění do destruktivní formy. Zde choroba zničí lidský imunitní systém a rozpad buněk způsobí znetvořeniny na rukou, nohou a obličeji.

Výskyt a lepry

Dnes se lepra se vyskytuje v Latinské Americe, ve střední Africe, na Madagaskaru a v jihovýchodní Asii a to hlavně v Indii. Vyskytuje se ale i v Evropě, například ve Španělsku a v Rumunsku.